MÝTICKÁ KARÉLIE, země tisíců jezer

Městské muzeum společně s Městskou knihovnou zvou na přednášku Mgr. Libora Drahoňovského, která proběhne v úterý 11. říjen od 17 hodin ve Velkém výstavním sále muzea na Masarykově náměstí 5. Přednáška spojená s promítáním fotografií a poutavým vyprávěním přednášejícího nás provede zajímavými i krásnými místy země tisíců jezer - Karélií.

Karélie, autonomní republika na severu evropské části Ruska, zaujímá více než dvojnásobnou rozlohu ve srovnání s Českem, zatímco hustota obyvatelstva je téměř čtyřicetinásobně menší. Zdejší krajinu pokrývají převážné rozsáhlé lesy, bažiny i spousta jezer, z nichž nejznámější je Ladožské a Oněžské. Ty jsou i největšími v Evropě.

Karelská borovice má dobrý zvuk u tesařů, karelská bříza u truhlářů. Z místního železa se vyráběly zbraně, které napomáhaly k vítězstvím ruských armád. Žula ze zdejších lomů přišla vhod pro velkolepé stavby v Petrohradu i pro náhrobek Napoleona v Paříži či Leninova mauzolea v Moskvě. V Karélii se nachází největší naleziště pozoruhodné horniny šungitu pojmenované podle nevelké obce Šunga na břehu Oněžského jezera.

Odlehlé karelské vesničky a samoty si oblíbili sběratelé lidových pověstí. Ti u venkovských vypravěčů a pěvců zapisovaly dlouhé eposy zvané runy. Přijížděl sem i Elias Lennrot, který své zápisky zpracoval ve své Kalevale, nejslavnějším díle finské literatury. Ve vsích, kde žije ruské obyvatelstvo se podařilo nasbírat takové množství prastarých legend jako nikde v Rusku, kde už dávno upadly téměř v zapomnění. Nazývají se byliny a jsou to proslavené příběhy o Iljovi Muromcovi, Alešovi Popovičovi, Dobryňovi Nikitičovi i novgorodském Sadkovi.

V Karélii se dochoval obrovský počet starobylých dřevěných kostelů, kaplí a křížů. Nezřídka se jedná o skvosty lidového stavitelství. Světoznámé se staly dva velkolepé chrámy s mnoha kopulemi na Kiži, malinkatém ostrově na Oněžském jezeře. Monumentální zděné kláštery se řadí k nejvýznamnějším poutním místům pravoslavného Ruska. Velkou část venkovské architektury tvoří malebné dřevěné chaloupky i honosné statky.

V Karélii se v časech válečných nejen středověku, ale v raném novověku odehrály bitvy mezi Švédy a novgorodským knížectvím. V období 2. světové války se tu střetávala finská vojska se sovětskými.

V sovětských dobách bohužel ani Karélii neminuly strašlivé represe stalinského režimu. V letech 1931 – 33 při budování více než dvousetkilometrového Bělomořského kanálu, spojujícím Bílé moře s Oněžským jezerem, zahynuly v nelidských podmínkách tisíce vězňů. Na jednom z těchto ostrovů Bílého moře stával původně slavný a velkolepý klášter z 15. století. Ten se roku 1923 proměnil v nechvalně proslulý gulag.

Karélie je nejen krajem se zajímavou historií a dochovanou lidovou architekturou, ale především regionem s přírodou, která umí být drsná i přívětivá, depresivně ponurá i neskutečně krásná.