Cestopisná přednáška Petra Nazarova - Banát

Městské muzeum ve spolupráci s knihovnou pořádá besedu s cestovatelem a spisovatelem Petrem Nazarovem. Audiovizuální cestopisný pořad přenese diváky nejen do historie a hlavně současnosti našich krajanů, Čechů žijících v Banátu již dvě století. Uvidíte a prohlédnete si české vesnice v Rumunsku – Eibenthal, Bígr, Rovensko, Gerník, Svatá Helena a Šumice. Navštívíte také české komunity v Srbsku – Češko Selo, Bela Crkva, Gai, Vršac, Veliko Središte, Kruščica. Pojďte se podívat mezi naše krajany, kteří však dosud žijí trochu jinak, než my v našich místních podmínkách.

Přednáška Petra Nazarova se uskuteční v úterý 29. listopadu od 17 hodin ve velkém výstavním sále bítešského muzea na Masarykově náměstí 5.

Přednáška manželů Márových - Malajsie

V měsíci listopadu se s námi opět přijedou podělit o své zážitky z cest Alena a Jirka Márovi. Letošní podzimní přednášku manželů Márových si městské muzeum a městská knihovna pro zájemce připravili na úterý 15. listopadu od 17 hodin ve Velkém výstavním sále muzea na Masarykově náměstí 5.

Cestovatelé Alena a Jirka Márovi se vypravili do jihovýchodní Asie. Cestou tam prozkoumali Dubaj a při návratu pro změnu Singapur. Hlavním cílem cesty byla Malajsie, která nabízí mnoho pestrých zajímavostí. Márovi nám představí malované chrámy, čajové plantáže i zákulisí formule 1. Společně se podíváme na koupání slonů, největší květinu světa, do cínové továrny i na opičí ostrov. Promítané fotografie a videoukázky doprovodí humorným i dramatickým komentářem.

Jiří Mára je autorem dvaceti cestopisných knih a dokumentárních filmů z různých koutů světa.

Modrotisk – tradice a současnost ve Velké Bíteši

Městské muzeum ve Velké Bíteši pořádá přednášku na téma Modrotisk – tradice a současnost ve Velké Bíteši. Večerem nás provede Silva Smutná z Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury Kraje Vysočina, představí nám tradici modrotisku na Velkobítešsku v 19. a 20. století. Promluví o založení barvířské dílny rodiny Kotíků, která po tři generace rozvíjela řemeslnou výrobu modrotisku a uvede, jak si tento oblíbený materiál razil cestu na trhy v širokém okolí.

Přednáška, doplněna obrazovým materiálem, se uskuteční v úterý 8. listopadu od 17 hodin ve Velkém výstavním sále muzea na Masarykově náměstí čp. 5.

Mnichovská dohoda

Městské muzeum ve Velké Bíteši pořádá přednášku realizovanou při příležitosti k 84. letého výročí dojednání Mnichovské dohody. Přednáškou nás provede PhDr. Stanislav Balík v.v. mjr. - lektor a poradce, který se zabývá bezpečnostní politikou, historií, vojenstvím a komunikačními dovednostmi.

O mnichovské dohodě z roku 1938 se často hovoří jako o zradě, která by se dala vystihnout úslovím „o nás bez nás". Představitelé Velké Británie a Francie podepsali spolu s Itálií a Německem dohodu, v níž přenechali část Československa Adolfu Hitlerovi. Mnozí historici ale dnes tvrdí, že prezident Edvard Beneš s postoupením našeho území bez boje sám souhlasil. Jedno z největších tabu moderních českých dějin bude tématem přednášky.

Československá armáda mohla v září 1938 počítat s půldruhým milionem vojáků připravených k boji proti 3,5 milionu vojáků německých. Nejpodstatnější složkou moderního typu boje byly tanky, kterých mělo Československo 350, a to zastaralých kusů. Německo disponovalo 2400 tanky. Dvě třetiny pohraničních pevností a bunkrů nebyly dostavěny a dělostřelecká výzbroj bunkrů se ve chvílích vzniku mnichovské dohody teprve vyráběla.

Není příliš známá skutečnost, že 14 dnů před mnichovskou konferencí vyslal v naprostém utajení prezident Beneš prostřednictvím spojenců vzkaz Hitlerovi, ve kterém vyjádřil ochotu podstoupit nacistickému Německu rozsáhlé území. S těmito pokyny se měl inkognito 15. září 1938 vypravit k francouzské vládě do Paříže ministr sociálních věcí Jaromír Nečas.

PhDr. Balík se ve své přednášce zaměří na všechny méně známé skutečnosti k danému tématu a zahrne je do geopolitické situace v tehdejší Evropě.

Přednáška se uskuteční v pondělí 24. října od 17 hodin ve velkém výstavním sále bítešského muzea na Masarykově náměstí 5.

Jiří Plocek: Autorské čtení a besedování

Během minulých dvou let vyšly Jiřímu Plockovi dva díly Zápisků potulného lidopisce, menší soubory fejetonů a povídek, z nichž bude číst a slovo čtené prokládat občas hudebním vstupem na mandolínu. Obsahem čtení budou vzpomínky na dětství (mj. i ve Velké Bíteši), na zajímavé osobnosti, písně i události, které utkvěly v paměti bývalému mandolinistovi Poutníků, hudebnímu vydavateli, rozhlasovému redaktorovi a publicistovi, kterého zajímá vše, co má pro lidský život nějaký význam.

Beseda se uskuteční v úterý 18. října od 17 hodin ve velkém výstavním sále bítešského muzea na Masarykově náměstí 5.

JIHOČESKÁ ŠUMAVA, kde Vltava protéká ve stínu hor

Městské muzeum společně s Městskou knihovnou zvou na přednášku Mgr. Libora Drahoňovského, která proběhne v úterý 4. října od 17 hodin ve Velkém výstavním sále muzea na Masarykově náměstí 5. Přednáška spojená s promítáním fotografií a poutavým vyprávěním přednášejícího nás provede zajímavými i krásnými místy jednoho z krajů naší republiky - Šumavy.

Beseda nás zavede nejprve do Vimperka, města se spoustou pamětihodností, po té na zajímavá a krásná místa horního toku Vltavy od jejího pramene až po Horní Planou. Kromě nejvyšších vrcholů české strany Šumavy s vyhlídkami na Alpy spatříme Plešné jezero, rašeliniště, horské louky, lesy i skalní útvary. Součástí pořadu bude i poutavé vyprávění o současnosti i minulosti horských vsí, včetně těch zaniklých, po nichž zůstaly nanejvýš tajemně působící kamenné ohrady či zarostlé základy domů. Ve Volarech spatříme dřevěné domy v alpském stylu a neopomineme ani jedinečné technické dílo Schwarzenberský kanál, pomocí něhož se dřevo z české strany Šumavy v předminulém století plavilo do Dunaje, aby ve Vídni bylo čím topit i z čeho stavět. Nahlédneme do světa šumavských pověstí a lidových písní, tvorby Karla Klostermanna a dalších literátů.

ESTONSKO, země hradů a dávných eposů

Městské muzeum společně s Městskou knihovnou zvou na přednášku Mgr. Libora Drahoňovského, která proběhne v pondělí 7. března od 17 hodin ve Velkém výstavním sále muzea na Masarykově náměstí 5. Přednáška spojená s promítáním fotografií a poutavým vyprávěním přednášejícího nás provede zajímavými i krásnými místy jednoho z pobaltských států - Estonska.
Převážně rovinaté Estonsko se na první pohled může jevit poměrně fádní zemí. Zdání je však klamné. Málokde na severu Evropy najdeme tolik rozmanitých přírodních zajímavostí i památek, jako právě tady. Přes polovinu rozlohy Estonska pokrývají lesy, které střídají menší pole či louky a většinu vesnic tvoří roztroušené samoty. Davy turistů tu většinou nepotkáte, i když historických pamětihodností a přírodních krás je zde opravdu požehnaně. Během besedy si kromě dochovaného středověkého jádra metropole Tallinu, prohlédneme například starobylé hrady křižáků, hodnotné gotické kostely, dobré zámečky, větrné mlýny i majáky na mořském pobřeží. Estonsko představuje pozoruhodnou směsici národnostních i kulturních vlivů. Své stopy zde zanechali Němci, Dánové, Švédové i Rusové. Východní část Estonska představuje důležitý průmyslový region, a tak i milovníci industriálu si přijdou na své. Pokocháme se pohledy na továrny nejen z 19. století, ale i z dob sovětských.
Po celé zemi zanechal dávný ledovec spoustu nádherných balvanů. Ty se nachází zejména u mořského pobřeží místy lemovaném vysokými útesy i původními lužní pralesy. K estonské přírodě neodmyslitelně patří spousta jezírek, rašelinišť a jedinečné ostrovy a kulturní svébytnost Estonců charakterizují dávné eposy a dodnes udržované folklórní tradice.