Santiniho stavby

Monumentální i drobné stavby, klášterní kostely, kapličky, konventy, pod vším je podepsán symbolik a jeden z největších barokních stavitelů Jan Blažej Santini Aichel, významný český architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barok¬ní gotika. Do staveb pečlivě a důrazně vsunul numerologii, křesťanské i židovské symboly. Toto vše činí Santiniho stavby jedněmi z nejtajemnějších míst, jaká lze u nás najít.

V přednášce Jany Molnárové, která proběhne v úterý 12. března od 17 hodin ve Velkém výstavním sále bítešského muzea, zavítáme na místa nejznámější, jako je klášter v Plasích nebo poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Ze¬lené hoře či zámek Karlova koruna, ale i na ta méně známá – třeba na Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka či do mladotické kaple, která je zajímavou matematickou hříčkou. Připomeneme samozřejmě také Santiniho dílo v našem blízkém okolí, např. kostely v Obyčtově, Zvoli nebo Horní Bobrové a ze staveb světského charakteru hostinec v Ostrově nad Oslavou.

Toulky Českou Kanadou s Liborem Drahoňovským

Městské muzeum společně s Městskou knihovnou zvou čtenáře zpravodaje na přednášku Mgr. Libora Drahoňovského, která proběhne v pondělí 4. března od 17 hodin ve Velkém výstavním sále muzea na Masarykově náměstí 5. Beseda s promítáním fotografií je věnována jednomu z nejmalebnějších koutů jižních Čech. Budeme obdivovat četné přírodní zajímavosti, včetně nádherných bludných kamenů. Navštívíme půvabné renesanční městečko Slavonice i na historické události bohatou Novou Bystřici a Kunžak. Spatříme malebné vesničky, staré kostely a jedinečná poutní místa.

Jindřichohradecký spisovatel Jaroslav Arnošt Trpák nazval ve dvacátých letech minulého století krajinu v okolí městeček Nové Bystřice a Slavonic Českou Kanadou, o níž také napsal: "nejromantičtější koutek české země, vlní se terén do kopců a tmaví se lesními porosty, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce řadí se za sebou v nekonečných řadách".

Slavonicko je region vskutku jedinečný. Samotné městečko Slavonice v dobách renesance prožívalo období ekonomického i kulturního rozmachu, jak svědčí obrovské množství dochovaných starobylých měšťanských domů s unikátní sgrafitovou výzdobou. V následujících dobách město spíše upadalo. Ve 2. polovině 20. století patřilo do přísně střeženého pohraničního pásma, což zajisté k jeho rozvoji nepřispělo. Na druhou stranu se díky těmto okolnostem Slavonice po staletí příliš neměnily a uchovaly si tak svůj půvab. A okolí je krajem s melancholickým poklidem, zejména mimo turistickou sezonu. Krajina je plná lesů, menších rybníků, mohutných bludných balvanů i prastarých žulových božích muk. Z dalších míst nelze opominout hrad Landštejn, poutní kostel Montserrat, což je přibližná kopie stejnojmenného kláštera ve Španělsku, skvostné kostely v Lidéřovicích, Cizkrajově, Starém Městě pod Landštejnem a Českém Rudolci, kde se také dochoval zámek ve stejném stylu jako zámek Hluboká. Rovněž Nová Bystřice se může pochlubit bohatou historií. Mimo jiné zde působil slavný šlechtický rod Krajířů z Krajku, který po sobě zanechal mnoho rybníků. Na počátku 16. století nedaleka města vznikl klášter Pavlánů, z něhož se dodnes dochoval velkolepý barokní chrám.

Kromě toho se zastavíme u zajímavých a srdečných lidí, které jsem na toulkách Českou Kanadou poznal a navázal s nimi přátelství.