III. Sósedské bál - masopustní

„Už je toho masopustu namále, komu pak ty staré baby prodáme, inu ale prodáme?" zaznívala slova staré ostatkové písničky Kulturním domem ve Velké Bíteši při obchůzce maškar na III. Sósedském bále dne 21. února 2004. Termín v tomto roce připadal na poslední sobotu masopustu, a tak si krojovaný ples vyžádal poněkud větší přípravu. Chystaly se převleky pro základní masopustní postavy a v sobotu ve velkém smažily koblihy věnečky a křupance.

Bál byl zahájen po osmé hodině večerní představiteli pořádajících organizací - Klubu kultury města a Muzejního spolku Velkobítešska. K tanci a poslechu hrála dechová hudba Liduška z Dolních Bojanovic. Na její živý doprovod v úvodu plesu zatančili krojovaní Bítešané Moravskou besedu. O půl jedenácté hodině večerní vtrhly do sálu maškarády a předvedly staré masopustními zvyky. Obchůzku, složenou z ostatkových tanců a písniček hudbou a zpěvem doprovázela houslová muzika a sbor žen Bítešanu. Mimo hudební nástroje muzikantů se uplatnil též vozembouch a fanfrnoch. Ve středu dění byl medvědář s medvědem. Medvěd Masopust zatančil s paňmámami dokola, skákalo se na konopí a na len: "to aby se vysoké urodil". V „kovárně" i ve „mléně" maškary pobraly koblihy, slaninu, klobásy i slivovici: "Ať je šiška nebo bába, to má huba všecko ráda!" zvolala jedna a napichovala na dlouhý špíz, co dobrého kde na stolech leželo.

V druhé části obchůzky, vběhla do sálu kobylka s husarem a na nápěv „Až pojedu z Vídně povezou mě šimle..." vytvořila dvojice přesvědčivou pohybovou kreaci. Závěrečný dynamický tanec patřil Švejdo-Andě, masce s nůší. Při písničce „Skleničko toufarová" se maškary vydaly ven z tanečního sálu a zpěv při houslové muzice ještě dál pokračoval ve vstupní hale. V půlnočním reji si všichni dohromady zatančili Českou besedu.