Psal se 28. březen 1861, když revírník Anton Schwejda zastřelil v místech zvaných na Bělizně posledního vlka na panství hraběte Haugwitze.

Vlk vážil 40 kg, samec, délka s oháňkou 150 cm, výška v kohoutku 80 cm. Zatoulaný kus odloučený od vzdálené smečky. Byl to úlovek, který stál za uchování, a tak byl převezen do Náměště na zámek a na náklad panského důchodu vycpán. Instalován pak na čestném místě v sále loveckých trofejí. Byl to poslední ulovený vlk v této lokalitě.

Na místě, kde byl vlk střelen, zasadili hajní na památku dřevěný sloup, který později lesní dělník Antonín Kafuněk z Pucova vyměnil za kamenný „patník" a sám na něm vytesal nápis „VLK 1861". Ke kameni míří každoročně dav lidí, aby na místě, kde byl vlk zastřelen, načerpal novou energii.

Dlouhé údobí bez vlčí populace v okolí Velké Bíteše se stalo minulostí. Cirka před čtyřmi lety byl zaznamenán pohyb vlka v oblasti u Holubí Zhoře, Čikova a následně také v okolí Níhova a Tasova. Nejaktuálnější doklad o výskytu vlka pochází ze záznamu fotopasti instalované u obce Svatoslav. Vlci se tak pomalu vrací do našeho regionu po více jak 160 letech.

Vlčí populace se v posledních letech vrací nejen do okolí Velké Bíteše, ale výskyt těchto šelem je hlášen z různých koutů Vysočiny. Bítešské muzeum se proto rozhodlo u spořádat přednášku, na které Ing. Václav Hlaváč – ředitel regionálního pracoviště Vysočina Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, přijde seznámit v tímto fenoménem veřejnost. Přednáška přináší informace o návratu vlků na Vysočinu, shrnuje ověřené záznamy a informace o výskytu vlka v regionu. Na příkladu vlka Gagata, který byl označený telemetrickým obojkem v Polsku, se posluchači seznámí s dlouhou cestou tohoto jedince z Polska do ČR, o založení rodinné smečky ve Žďárských vrších a o prvním novodobém prokázaném rozmnožování vlka na Vysočině. Budou prezentované také problémy, které návrat vlků na Vysočinu přináší, včetně přehledu všech dosavadních škod, způsobených na domácích zvířatech.  Podstatná část přednášky bude věnovaná možnostem preventivních opatření, která je možné realizovat k předcházení problémů. V závěru bude prostor na diskusi k další perspektivě vlka na Vysočině i obecné otázce přítomnosti velkých šelem v člověkem hustě osídlené a využívané krajině.

Přednáška se uskuteční ve středu 21. května od 17 hodin ve Velkém výstavním sále muzea na Masarykově náměstí čp. 5.