Na úterý 14. února od 17 hodin si pro vás bítešské městské muzeum ve spolupráci s knihovnou připravilo přednášku o Sýrii. Mgr. Libor Drahoňovský, který cestuje nejčastěji právě po východních destinacích, připravuje z těchto cest pozoruhodné přednášky spojené se spoustou obrázků a zajímavého vyprávění.

V červenci a srpnu roku 2010 Libor Drhoňovský autostopem procestoval Sýrii, zemi s bohatou historií a spoustou pamětihodností. Přestože většinu její rozlohy zaujímají vyprahlé pustiny, bylo zde mnohé k vidění. Například působivé rozvaliny starověkého města Palmýry, která byla ve 3. století našeho letopočtu centrem království mocné vládkyně Zenobie, dále několik mohutných hradů z dob působení křižáků, ze kterých byl beze sporu nejmonumentálnější Krak de Chavalier.

Damašek zaujal rozsáhlým komplexem budov Umajjovské mešity a úzkými uličkami starého města. Druhé největší město Sýrie Aleppo se pyšní působivou pevností a četnými mešitami. Město Bosra si uchovalo dosud obydlenou starověkou část a římský amfiteátr. V Sýrii vzniklo několik jedinečných monastýrů. Klášter Mar Musá je zasazen do vyprahlé pustiny. Klášter v Malule se nalézá v oblasti, kde se ještě dnes hovoří aramejštinou, jazykem kterým mluvil Ježíš Kristus. Nádherné jsou žulové rozvaliny bývalého poutního místa Mar Samán, kde na sloupu s malou plošinkou na vrcholu strávil zbytek svého života světec Simeon Stylités.

Severem země protéká řeka Eufrat, jejíž tyrkysově modré vody zavlažují z velké části bavlníková a obilná pole. Zdejší zapomenuté rozvaliny města Rusafy i pevnosti Halábije jsou místa, jež se rozhodně vyplatilo navštívit.

Tento výčet pamětihodností se týká pouze zlomku z obrovského kulturního dědictví. Žel právě mnohé pamětihodnosti Sýrie byly během současného několikaletého konfliktu zničeny nebo silně poškozeny. Mnohé z toho, co pan Drahoňovský prezentuje během promítání na fotografiích, již vzalo za své.

Z putování po Sýrii autor přednášky vzpomíná nejen na architekturu různých dob, ale také a to především na setkání s přívětivými a pohostinnými lidmi. Kromě toho jsem při stopování nemusel nikde dlouho čekat a nejednou se mu dostalo pozvání na nocleh, čímž jsem mohl poznat více ze života místních obyvatel. Letní období sice přineslo několik dní s teplotou nad 45 stupňů Celsia, na druhou stranu byla všude hojnost ovoce.

Autor přednášky poznamenává: „Sýrie patří k mým nejoblíbenějším zemím. O to více mne mrzí zprávy o současných nepokojích a politickém vývoji. Již ale přestávám věřit a doufat, že se se situace v budoucnu opět uklidní...".